**CAMILLA**

Srdce mi v hrudi stále ještě zběsile bušilo, když jsem rázným krokem přecházela pokoj a snažila se mezi námi vytvořit co největší odstup. Odmítala jsem mu dát najevo, jak moc jsem otřesená. Jak moc mě jeho slova – i jeho dotek – vykolejily způsoby, kvůli nimž mi kůže hořela vztekem i něčím mnohem nebezpečnějším.

Zaťala jsem pěsti, až se mi nehty zaryly do dlaní. Vzpamatuj se, Camillo.