CAMILLA

Zpočátku jsem jedla pomalu – brala jsem si malá, opatrná sousta a každých pár vteřin těkala pohledem ke dveřím.

Ale hlad zvítězil.

Zanedlouho jsem hltala, jako bych nejedla celé dny – což byla… vlastně pravda.

Vajíčka, rýže, kari, ovoce – bylo toho víc, než jsem čekala, a mnohem víc, než jsem dokázala sníst. Cpala jsem se, dokud se žaludek nezačal bouřit, plná až k prasknutí, a pak jsem se