**VINCENZO**

„Prohlédla sis mě pořádně, drahoušku?“ zeptal jsem se tichým, poťouchlým hlasem, zatímco mi voda ještě stékala po zádech.

Vydala ze sebe přiškrcený zvuk – napůl lapnutí po dechu, napůl zaječení – a otočila se tak zbrkle, až málem přepadla přes vlastní nohy, a zády narazila do rámu dveří.

„Já… Valeria mi řekla…“ vykoktala a slova z ní padala v překotném proudu s planoucími tvářemi. „Tv