POHLED GAELA

„Já.“

Ta slova – vyvrčená Kadem – visela ve vzduchu jako hrom po úderu blesku. Kámen pravdy v mé ruce zářil, tichý a neúprosný.

Všechno se zastavilo.

Nejen dav, nejen Val – i samotná noc jako by se v posvátné bázni před tímto odhalením zatajila. Hlava se mi točila, jak jsem se snažil pochopit, co jsem to právě řekl – k čemu se Kael zrovna přiznal.

Srdce mi v uších bušilo jako zběsilé.