POHLED SIENNY

Ronan položil ruku na těžké dvoukřídlé dveře a rozrazil je. Poryv větru nás vmetl přímo do velkého tanečního sálu. Dunivé basy večírku mi vibrovaly v podrážkách lodiček a ladily s divokým tlukotem mého srdce. Pevněji jsem sevřela jeho dlaň a čerpala sílu z jeho neochvějné přítomnosti.

Popový song zakolísal a zmlkl. Sál pohltilo dusivé ticho. Desítky opilých studentů ztuhly. Červené kelímky se zastavily na půli cesty k otevřeným ústům. Tančící těla zkameněla. Každý jednotlivý pár očí v té rozlehlé místnosti se upřel na Ronana Adlera tyčícího se po mém boku. Naše ruce byly propletené, aby to viděl celý svět.

Vůně vanilky a cukrové vaty přebíjela ostrý pach levného alkoholu. U protější zdi stál Kieřin monumentální narozeninový dort. Strávila jsem bezpočet bezesných nocí plánováním každého detailu té patrové příšernosti. Celý sál se třpytil pod nebesy z blikajících světýlek. U klenutého stropu se pohupovaly růžové a stříbrné balónky. Na ničem z toho už nezáleželo. Ovládli jsme ten prostor dřív, než jsme stačili udělat jediný pořádný krok dovnitř.

Cítila jsem tíhu stovky pohledů stahujících se k mým holým ramenům. Po odhalené kůži mi tančilo mrazení z neúprosných šepotů. Mezi ztuhlým davem propuklo nevěřícné mumlání. Kouzlo ticha pominulo a vystřídala ho elektrizující vlna klepů. Nedotknutelný univerzitní playboy, kluk, který na veřejnost nikdy nikoho nevodil, dělal doprovod mně – a to na největší společenské události celého semestru.

„Víš, kdo to je?“ zamumlal nějaký kluk u věšáků.

Holka se zářivě růžovými vlasy zvedla telefon. Blesk fotoaparátu mě na zlomek vteřiny oslepil. „Myslím, že vidím Roa s holkou na veřejnosti úplně poprvé. Ty jo, Trixie pukne vzteky.“

„To je Kieřina sestra. Ta tichá.“

„Nebyla Kiera do Ronana dřív úplně blázen? Dala bych ruku do ohně za to, že Declana vzala jen z nouze.“

Ty řeči prořezávaly šum, který mi hučel v hlavě. Stočila jsem pohled k vyvýšenému sametovému pódiu uprostřed tanečního parketu. Kiera trůnila na svém ozdobeném křesle a kralovala celému večírku v jiskřivých značkových šatech. Dokonalé lokny jí splývaly po zádech. Jenže v tuhle chvíli se její dokonalá iluze hroutila. Křišťálová sklenka šampaňského jí visela v prstech bez hnutí ve vzduchu. Její lesklá, namalovaná ústa zůstala pootevřená v naprostém ohromení.

Declan stál strnule hned vedle ní ve svém tmavém smokingu. Uhlazený obrázek vzal za své ve vteřině, kdy se jeho oči střetly s mými. Napětí, které z něj sálalo, bylo hmatatelné. Ruce měl podél těla zaťaté do pěstí s bílými klouby. Čelist svíral s tak brutální silou, až mu na krku nad bílým límečkem košile vyskočily žíly. V jeho pohledu se mísilo obvinění s temnou, trpkou zuřivostí. Očima sledoval mou ruku, bezpečně uvězněnou v Ronanově sevření. Ta divoká, žárlivá reakce mi po páteři vyslala zvrácené zachvění vzrušení.

Než jsem si stihla vychutnat šok vymalovaný v jejich tvářích, do cesty se mi vřítil stín. Myra se přihnala jako sup. Její ostré, pěstěné drápy se mi bolestivě zaryly do předloktí. Kousla jsem se do vnitřní strany tváře, abych neucukla.

„Sienno, co proboha děláš tady? Tohle není vhodná doba ani místo na to, abys dělala scény,“ syčela ta slova přes děsivý, křečovitý úsměv. Těkala zběsilýma očima mezi námi a zírajícími hosty.

Váhou vlastního těla se pokusila vklínit mezi mě a Ronana. S noblesou jsem se z jejího dusivého sevření vyprostila. Hedvábí mých luxusních šatů spláchlo zpátky na mé nohy.

„Moje sestra má narozeniny. Jsem tu, abych slavila, ne abych dělala scény. Když už, tak jediné, co tady dělá scénu, je tvoje panika. A to přece nechceme. Že ne? Dneska má Kiera svůj velký den.“ Můj tón byl naprosto věcný a na rtech mi hrál klidný úsměv.

Myra zúžila oči a otevřela ústa k dalšímu pokárání. Ignorovala jsem ji. U okraje našeho hloučku přešlapoval ohromený číšník balancující s podnosem. Natáhla jsem se a ze skleněné sestavy si vzala sklenku šampaňského. Přes zaplněný sál jsem se vpila pohledem do své zkamenělé sestry.

Do těžkého ticha jsem zvedla sklenku vysoko nad hlavu.

„Na oslavenkyni. Ať se ti splní všechna přání.“ Můj hlas zazněl tichem jasně a zřetelně.

Šampaňské mi ostře a sladce zašumělo na jazyku, jakmile jsem se klidně napila. Celá místnost najednou vydechla. Nervózní šepot davu se zvedl v chaotickou vlnu hluku.

„S tímhle klukem po boku? O tomhle si promluvíme, až přijdeme domů,“ mrštila mi Myra výhrůžku do tváře.

Otočila se na patě a odkráčela hasit společenské škody a odhánět studenty od dortu.

Mé smysly zaplavila vůně drahé kůže a ostré pánské kolínské. Ronan mě zezadu obemkl. Jeho velká ruka spočinula hřejivě a pevně na kříži mých zad. Ten stálý, sálající tlak v jediném okamžiku ukotvil mé splašené srdce.

„Vypadá vážně vytočená,“ sklonil se jeho hluboký hlas k mému uchu.

„Zatancuj si se mnou,“ zamumlal rozkaz a prsty mu sjely po mé páteři, jak mě táhl do středu sálu.

DJ se horečně snažil napravit atmosféru. Podlahová prkna rozechvěl pomalý, těžký rytmus. Studenti se rozestoupili a na vyleštěném dřevě nechali široký kruh. Otočila jsem se k němu tváří v tvář. Ovinula jsem paže kolem jeho krku a prsty vpletla do jemných vlasů na jeho zátylku. Celou svou vahou jsem se opřela o tvrdou plochu jeho hrudi. Pro jednou jsem nebyla tou holkou odsunutou do stínu.

„Děkuju. Netušila jsem, že tropit neplechu může být tak osvěžující,“ zašeptala jsem mu přiznání do límce a poddala se jeho rytmu.

***

POHLED KIERY

Večer, který jsem do posledního detailu naplánovala, lehl popelem ve chvíli, kdy se těžké vstupní dveře rozlétly dokořán. Dunivá skladba od DJ prudce zmlkla. Vůně vanilky a cukrové vaty z mého obřího narozeninového dortu se bila s potem a parfémy mých přátel. Strávila jsem nespočet hodin laděním tohohle večera od začátku do konce. Dovedla jsem k dokonalosti sametové dekorace. Vybrala přesný odstín třpytivých světýlek. Sestavila seznam hostů tak, aby se přes vyhazovače dostala jen vybraná společenská smetánka. Všechno bylo bezchybné. Byla jsem středem vesmíru.

A pak vešla ona.

Sienna.

Moje nudná, fádní, ubohá nevlastní sestra nakráčela do tanečního sálu, jako by jí to tam patřilo. Vždycky jsem s ní jednala jako s prachem pod svými drahými botami. Měla sedět doma a brečet nad svým zkrachovalým vztahem. Místo toho stála v záři vstupních světel v úchvatných hedvábných šatech z haute couture, které obepínaly každičkou křivku jejího těla. A co bylo ještě horší než ty šaty, byl chlap stojící těsně po jejím boku. Ronan Adler ji vedl přes práh, jako by byla drahocenný klenot.

Moře opilých hostů se před nimi v hrobovém tichu rozestoupilo.

Stála jsem jako přimrazená na vyvýšeném sametovém pódiu. Prsty jsem zaryla do okraje svého luxusního křesla tak silně, až mi málem praskly pěstěné akrylové nehty. Moje třpytivé značkové šaty najednou působily jako levný hadr vedle té nenucené elegance, která ze Sienny zářila. Šok mi zkřivil namalovanou tvář. Cítila jsem, jak mám v ubohé nevěřícnosti pootevřená ústa. Nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho ruky, pevně propletené s její.

„Víš, kdo to je?“ zašeptala nějaká holka v první řadě.

Chloe zvedla telefon a vyfotila ten dramatický příchod. „Koukněte na ty šaty. Není to Taller Marmo?“

„Pravděpodobně jen fejkovej šmejd,“ odsekla jsem a hrdlo se mi stáhlo trpkým jedem.

„Falešně to teda nevypa—„

Zpražila jsem Chloe vražedným pohledem, takže zbytek věty raději spolkla. Nechtěla jsem slyšet, jak toho spratka kdokoli chválí.

Vedle mě Declan vibroval vztekem, jaký jsem u něj nechápala. Otočila jsem hlavu ke svému údajnému klukovi. Ruce měl podél těla zaťaté do pěstí s bílými klouby. Drahá látka jeho tmavého smokingu byla napnutá pod náporem obrovského napětí, které se mu vlnilo v širokých ramenech. Jeho temné oči sledovaly každičký Siennin pohyb. V jeho pohledu plála posedlá, žárlivá zuřivost, až se mi v žilách vařila krev.

Nezlobil se, že mi zničila oslavu. Zuřil, protože vešla dovnitř a držela za ruku jiného chlapa.

„Vyfoť si ji, Declane, vydrží ti to kurva dýl,“ zavrčela jsem posměšně a vrazila ramenem do jeho paže v zoufalé snaze vytrhnout ho z toho transu.

Declan zamrkal a nuceně sklopil svůj upřený pohled k podlaze. „Jen nechápu, co dělá s Roem.“

„Pravděpodobně mu ho vykouřila, aby k tomuhle svolil. Je to jen její ubohej pokus, jak si zvednout sebevědomí.“ Založila jsem si paže na prsou a zaryla si ostré nehty do vlastního masa.

„Ro takovej není. Jasně, jede po holkách. Ale věří na pravou...“ Declan nechal větu vyznít do ztracena.

On se toho kreténa zastával. Skutečnost, že Declan odmítl zaútočit na Ronana v zájmu mé cti, v mé hrudi zažehla novou vlnu paniky. Byl příliš zaměstnán pocitem, že ho Sienna zradila, než aby ho zajímaly mé zkažené narozeniny.

„Na pravou co?“ dožadovala se odpovědi.

Než stačil Declan otevřít svou tvrdohlavou pusu, u vchodu se zhmotnila moje matka. Chňapla Siennu za ruku v zoufalé snaze zabránit společenské katastrofě. Sledovala jsem tu trapnou scénu z dálky. Máminy pokusy o záchranu večera byly chabé. Sienna působila naprosto nedotknutelně a setřásla ji s nepřirozenou grácií.

„Tohle je trapas,“ zašeptala jsem do ticha a složila těžkou hlavu do dlaní.

Chloe mi přímo před oči strčila rozsvícený displej telefonu.

„Hádej co?“ zeptala se Chloe hlasem, v němž se mísilo odporné vzrušení s naprostou nevírou.

„Na co se mám jako dívat?“ plácla jsem ji přes zápěstí a odstrčila jasný displej od svého obličeje.

„Koukni se, koho začal sledovat.“

Vytrhla jsem jí přístroj z ruky a přimhouřila oči na zářící obrazovku. Otevřela vyhlášený instagramový profil Ronana Adlera. Všichni na kampusu věděli, že svůj profil drží pod přísným zámkem. Jeho seznam sledovaných byl neskutečně exkluzivní. Nesledoval nikoho, dokonce ani své nejbližší kluky z bratrstva. Rád si udržoval auru tajemna.

Srdce mi vynechalo úder a pak se mi divoce rozbušilo o žebra. Na samém vrcholu jeho čistého seznamu sledovaných svítilo jediné nové jméno.

Sienna Vanceová.

Klepnutím jsem otevřela její profilový obrázek. Obrazovka přeskočila na Sienninu všední stránku, plnou obyčejných selfie a nudných fotek přírody. Hlava se mi točila v děsivé smyčce. Ronan odmítal mé návrhy dva celé semestry. Vrhala jsem se po něm, zvala ho do VIP salonků a posílala mu necenzurované zprávy, jen abych narazila na chladnou, neprostupnou lhostejnost. A teď tady byl, sledoval mou ubohou nevlastní sestru na sociálních sítích a choval se k ní jako k největšímu pokladu před celou elitou z univerzitních spolků.

Moje panika dosáhla vrcholu. Kdysi živá atmosféra večírku se proměnila v dusivou klec. Znovu jsem pohlédla ke vchodu. Sienna se vymanila z mámina hysterického napomínání. Vzala si křišťálovou sklenku šampaňského od procházejícího číšníka a otočila se mým směrem.

Po tváři se jí rozlil posměšný, klidný úsměv. Zvedla jiskřivou sklenku vysoko do vzduchu a nabídla falešný, teatrální přípitek přes celý ohromený sál.

„Na oslavenkyni. Ať se ti splní všechna přání.“ Její hlas prořízl hrobové ticho a odrazil se od vysokého stropu.

Tváře mi zaplavil spalující žár. V krku mě pálila jedovatá směs hlubokého ponížení a ryzího vzteku. Zaryla jsem akrylové nehty do dlaní tak hluboko, až jsem ucítila ostré štípnutí protržené kůže. Do záhybů mých dlaní prosákly kapky teplé krve. Ukradla mi můj dokonalý okamžik. Proměnila nejdůležitější noc mého života ve své osobní turné za pomstou.

Sledovala jsem, jak Ronan přistoupil za ni. Položil jí velkou, ochranitelskou ruku na kříž. Odvedl ji doprostřed tanečního parketu. DJ přepnul skladbu. Hudba se znovu rozběhla. Splynuli v ploužáku a vypadali jako dokonalý vlivný pár z obálky módního časopisu. Ruce měla ovinuté kolem jeho krku. Jeho dlaně spočívaly na jejím pase.

Vtáhla jsem do pálících plic trhaný dech. Hruď se mi dmula silou mé nenávisti. Tenhle večer ještě zdaleka neskončil. Byla jsem sražena do stínu, ale přísahala jsem, že než vyjde slunce, stáhnu Siennu zpátky do bahna za sebou. Zničím ji.