Lyra

Trvám na tom, že se před odchodem rozloučím s Natalií. Jak by se dalo čekat, Roman z mé potřeby chovat se slušně není zrovna nadšený, ale říkám mu, že odejít a nerozloučit se aspoň s nevěstou a ženichem by bylo nevychované.

Když Natalia vidí, jak se blížíme, usměje se a ve tváři se jí zračí nadšení a milé překvapení.

„Lyro,“ zvolá vesele, vstane ze židle vedle svého novopečeného manžela a uhl