Když Dante odešel, v pokoji se rozhostilo ticho. Zabořila jsem tvář do Victorovy hrudi.

Vzhlédla jsem k němu. Díval se na mě s lítostí a obavami.

„Chci je vidět, Victore. Doveď mě k mým dětem.“

„Dovedu tě k nim, jakmile tě prohlédne doktor. A Mio, takhle je vidět nemůžeš – ne když sotva popadáš dech a ruce se ti nepřestávají třást. Přece je nechceš vyděsit, že ne?“

Vyděsit je?

Sklopila jsem zrak a