Půlnoční sylabus: Profesorova tajná úchylka

„Za denního světla mi říká profesore Volkove. Ale když se o půlnoci zamknou dveře učebny... naučí se mě oslovovat přesně tak, jak vyžaduji.“

Chtěla jsem jen jednu věc: zvládnout poslední semestr a uniknout ze svého dusivého života. Ale pak jsem dostala špatnou známku – zdrcující C- od toho nejnemilosrdnějšího, nejděsivějšího a nesporně nejnádhernějšího profesora na univerzitě, Dimitrije Volkova. Zoufale jsem si chtěla udržet stipendium, a tak jsem se vydala do jeho pracovny prosit o možnost vylepšit si hodnocení. Netušila jsem, že ta špatná známka nebyla omyl. Byla to návnada. A já nakráčela přímo do klece predátora.

Myslí si, že jsem jen náročný akademik. Nevědí o krvi, která mi špiní ruce, ani o zločineckém impériu, kterému vládnu ze stínů jako hlava ruské Bratvy. Jsem muž, který si bere to, co chce. A v okamžiku, kdy moje nevinná, dvacetiletá studentka vstoupila do mé posluchárny, jsem věděl, že ji pro kohokoliv jiného naprosto zničím. Chce áčko? Bude si ho muset zasloužit. Můj půlnoční sylabus nevyžaduje učebnice. Vyžaduje absolutní podvolení. Teď už patří mně. Moje studentka. Moje posedlost. Moje světlo v temnotě.