Shrnuti
Dominic Blackwood považoval nabídku čtyřiceti milionů dolarů za velkorysý způsob, jak se zbavit své nudné, poslušné manželky po čtyřech letech manželství. Nikdy by nečekal, že Vivienne tuto hotovost odmítne a místo ní bude požadovat jeho „bezcennou“ právní firmu.
„Dělej, jak myslíš, ale nechoď s pláčem, až skončíš na ulici,“ odfrkl si, dychtivý vrátit se ke své křehké, údajně těhotné milence. Ale jak začala ubíhat povinná třicetidenní rozvodová lhůta, Dominic si uvědomil, že tím, kdo udělal fatální chybu, byl on.
Dominic: „Vivienne je bez prostředků a fyzicky slabá. Nebuďte na ni příliš tvrdí.“ Na to smetánka města zoufale volala: „Slabá?! Pane, právě jen tak mimochodem restrukturalizovala celé právní základy Veridian Bay! Máme naprostou hrůzu se v její přítomnosti vůbec nadechnout!“
Dominic: „Moje budoucí bývalá žena je opuštěná a má zlomené srdce. Asi bych se na ni měl jet podívat.“ Nechvalně proslulí Čtyři princové města se ušklíbli: „Ustup, Blackwoode! Ta absolutní Šéfka právě zabrala nejdražší sídlo v zemi a my teď bojujeme na život a na smrt jen o to, abychom mohli být jejími bodyguardy!“
Dominic: „Miláčku, prosím tě, vrať se. Mohu tě představit hlavnímu hybateli, který ze stínů ovládá bohatství celého tohoto města!“ Záhadná hybatelka si nonšalantně sundala sluneční brýle a zlomyslně se usmála. „Ach, ty myslíš mě?“
Od té chvíle chladnokrevný miliardář, který se dříve nemohl dočkat, až podepíše rozvodové papíry, dočista přišel o rozum. Své dny tráví bezohledným sabotováním nekonečné řady jejích miliardářských nápadníků. Po nocích ji tiskne ke zdi s očima rudýma zoufalstvím. „Vivienne, ta lhůta ještě nevypršela... Ty papíry nikdy nepodepíšu!“
