Jeho přízračná nevěsta: Skrytý dědic alfy

Těžký stříbrný přívěsek se mi zaryl do obnažené hrudi, když mě ten mohutný cizinec přimáčkl k matraci. Jeho mozolnaté ruce byly drsné, a přesto opojně zoufalé, a zanechávaly za sebou ohnivou stopu, jak mi sjížděly po stehnech. „Moje,“ zavrčel mi u krku hluboký, živočišný hlas a vyslal mi přímo do nitra záchvěv čiré elektřiny. Prohnula jsem se vstříc jeho dominantní váze a ztrácela se ve vůni svěží zimní borovice a tmavé whisky. Na jednu jedinou noc jsem nebyla zlomenou bojovnicí; byla jsem celá jen jeho.

****

Vzali mi úplně všechno. Omámená nevlastní sestrou a zrazená nejlepší kamarádkou jsem přišla o svou vnitřní vlčici a byla v naprosté nemilosti vyhnána ze smečky. Nezůstalo mi nic než ukradená vzpomínka a dítě rostoucí v mém lůně. Vyměnila jsem své elitní postavení ve smečce za krvavé klece podzemních zápasů MMA. Říkají mi Přízračný úder. Přežívám.

O šest let později mě Vlkodlačí aliance prosí, abych se vrátila jako jejich instruktorka boje. Čekala jsem, že budu čelit jejich odsuzujícím úšklebkům, ale nečekala jsem jeho. Caius Ashcroft, nelítostný dědic Alfy, za kterého se mám podle politické dohody provdat.

Dívá se na mě s čirým opovržením a veřejně prohlašuje mou zrádnou bývalou nejlepší kamarádku za svou osudovou družku z jedné dávno ztracené noci. Nezná pravdu. Neví, že mu moje zrádná kamarádka ukradla jeho stříbrný přívěsek. A když se jeho pronikavé, lesně zelené oči upřou na mého šestiletého syna, nemá sebemenší tušení, že se dívá do zrcadla.