Náhodná družka lykanského krále

„V den mých osmnáctých narozenin jsem v sobě neprobudila vlka. Místo toho jsem dostala rozsudek smrti.“

Seraphina je sirotek bez vlka, s nímž krutá smečka Shadowfall Crest zachází jako s pouhou otrokyní. Její jediný maják naděje, její láska z dětství Julian, roztříští její svět, když ji krutě odmítne, aby se oženil s dcerou alfy. A co hůř, alfa Alistair zpečetí její osud tím, že ji pošle jako bezvýznamný tribut nemilosrdnému lykanskému králi – tyranovi, o němž se proslýchá, že zabije každého, kdo se mu znelíbí.

Zoufale toužící po posledním záchvěvu svobody předtím, než vstoupí do svého živoucího pekla, odevzdá Seraphina svou nevinnost tajemnému, podmanivému cizinci ve spoře osvětlené krčmě. Říká jí „Koťátko“ a zanechá ji s přetrvávající vůní borovice, tělem hořícím neznámým žárem a nebezpečným tajemstvím, které si musí vzít do hrobu.

Když ale Seraphina dorazí do královského paláce a s třesem stane před nejobávanějším mužem v říši, krev jí v žilách ztuhne.

Nemilosrdný lykanský král Cassian pro ni vůbec není neznámým cizincem.

Má ten samý pronikavý pohled. Tu samou smrtící eleganci.

Zatímco se před ním celý dvůr sklání, sestoupí z trůnu a jeho oči se upřou na její vyděšenou postavu. Rty se mu zkroutí do zlomyslného, vševědoucího úšklebku a z jeho hlubokého hlasu jí po zádech přeběhne známé mrazení.

„Opravdu sis myslela, že přede mnou dokážeš utéct, moje malé Koťátko?“