Sežehnutá: Probuzení Bílé královny

Vroucí voda mi škvařila maso, ale byly to chladné, mrtvé pohledy Alfa trojčat, které nakonec roztříštily mou duši.

Po šest trýznivých let byl můj život učiněným peklem. Připravena o postavení ve smečce, uvržena do naprostého otroctví a každodenně brutálně týrána, jsem platila tu nejvyšší daň za zradu, které se můj otec nikdy nedopustil. Během každého bití a ponižování byl mou jedinou kotvou slib z dětství. Dante, Silas a Gideon – hrozivá Alfa trojčata – kdysi přísahali Měsíční bohyni, že mě budou chránit i za cenu vlastních životů. Když jsem ale s křikem ležela na podlaze v kuchyni a kůže se mi pokrývala puchýři od vroucí vody, chlapci, které jsem kdysi milovala, jen tiše přihlíželi. Nechali mě pálit se zaživa. Mysleli si, že „Dceru zrádce“ konečně nadobro zlomili.

Šeredně se mýlili.

O půlnoci v den mých osmnáctých narozenin, pod mrazivým svitem měsíce, ta slabá, plačící otrokyně, kterou tak mučili, konečně zemřela. Z jejích roztříštěných kostí povstala Isolde – majestátní, neskutečně mocná bílá vlčice s krvavě rudýma očima. Už nejsem jejich fackovací panák. Jsem dravec vytesaný z ledu a nezkrotné zuřivosti. Zatímco mi v žilách pulzuje nově nabytá, děsivá síla, vítr se náhle obrací a přináší do mého lesa tři zoufale povědomé pachy. Trojčata přišla hledat dívku, kterou zlomila. Tentokrát se ale setkají s Královnou, kterou sami stvořili.