Odvržený dědic Alfy

„Řekla jsi mi, že naše dítě je mrtvé,“ zachvěl se hlas alfa krále Kaelena a jeho šedé oči – úplně stejného odstínu, jaký měl můj syn – se upíraly na malého chlapce, který se schovával za mýma nohama.

„To také je,“ odpověděla jsem chladně a stoupla si před své dítě, abych mu zaclonila výhled. „Tvoje dítě zemřelo v den, kdy jsi mě vyvlekl ze smečky a dal přednost mé zrádkyni před svou pravou družkou.“

„Sienno, prosím –“ dostal ze sebe těžce a jeho široká ramena se třásla, když padl do hlíny na kolena.

„Nech si to,“ ušklíbla jsem se, cítíc k tomu zlomenému muži přede mnou jen naprostý odpor. „Zavrhl jsi mě. Vyhnal jsi mě do divočiny. Teď nemáš právo být otcem.“

Když Siennu Adlerovou její vlastní psychopatická nejlepší kamarádka falešně obvinila z nevěry, očekávala, že její druh, alfa král Kaelen, jejich posvátné pouto obhájí. Místo toho ji zbavil titulu Luny, veřejně ji ponížil a bez ničeho vyhnal do smrtelně nebezpečných lesů plných vyvrhelů. Aby Sienna ochránila své nenarozené dítě před vražednými výhrůžkami jeho nové nevěsty, podívala se Kaelenovi přímo do očí a pronesla zničující lež: tvrdila, že potratila.

O několik let později už Sienna není tou bezbrannou a slabou omegou, jakou kdysi bývala. Přežila v divočině a povstala z popela svého zpřetrhaného pouta. Když však územní spor donutí alfa krále Kaelena vstoupit na její nové panství, odhalí děsivou pravdu o svých minulých chybách. Družka, kterou zahodil, je nyní mocnou, nedotknutelnou bytostí a dítě, které oplakával, ve skutečnosti nikdy nezemřelo. Zoufale touží získat svou rodinu zpět a plazit se pro odpuštění, ale Sienna je připravená přimět ho zaplatit krví za každou slzu, kterou kdy uronila.