Shrnuti
~Frey~ Přežití je jediná hra, kterou hraju. Nezajímají mě homeruny, červené koberce ani arogantní sportovci, co si myslí, že jim patří město. Poté, co mě zlatý chlapec ligy brutálně odkopl, aby ochránil svou bezchybnou pověst, vím naprosto přesně, jak bezcenné jsou chudé holky jako já pro muže, jako jsou oni. Potřebuju jen peníze pro svou umírající matku. Takže když získám skvěle placenou práci hospodyně s ubytováním na odlehlém sídle, jsem připravená být neviditelná jako duch. Nečekala jsem, že mým novým šéfem bude Vaughn Mercer – vznětlivá, děsivě urostlá baseballová legenda, která se skrývá před společností. Chce mě k smrti vyděsit, abych dala výpověď. Nemá ale tušení, že holku, která už nemá co ztratit, je prostě nemožné zastrašit.
~Vaughn~ Nikdo v mém domě nevydrží ani dva týdny. Vždycky se o to postarám. Zaplatím jim, zpražím je pohledem a ony s pláčem utečou zpátky do města. Frey ale neucouvla. Když jsem se nad ní tyčil a vyžadoval, ať vypadne z mého pozemku, tahle drobná, zoufalá holka s unavenýma očima se mi podívala přímo do tváře a pevně si stála za svým. Za tou pošramocenou hrdostí skrývá temná tajemství. Nedívá se na mě s obdivem fanynky, ale s čistým, neskrývaným opovržením někoho, kdo zná tu absolutně nejhorší stránku mého světa. Měl bych ji vyhodit, než zničí tu izolaci, kterou jsem si tak pečlivě vybudoval. Ale když sleduju, jak si v mém domě zuřivě chrání své vlastní hranice, uvědomuju si, že nechci, aby odešla. Chci zamknout bránu a udělat ji svou.
