Shrnuti
„Udělali mi z dětství hotové peklo. Teď přede mnou klečí na kolenou a prosí mě, abych se stala jejich Lunou.
Devět let jsem nebyla Amity. Byla jsem jen „Pity“ – osiřelá služebná smečky Frostlune. Nucena drhnout podlahy a servírovat jídlo, abych splatila obrovský dluh svých zmizelých rodičů, zacházeli se mnou jako s odpadem. Ale mými nejhoršími trýzniteli byli synové Alfy: trojčata Drakenova. Kellan, Zander a Corbin. Byli úchvatní, patřili k miliardářské elitě a byli naprosto bezcitní. Dávali mi jasně najevo, že jsem pod jejich úroveň, a nemilosrdně mě šikanovali. Jediné, co jsem chtěla, bylo dožít se osmnácti, dokončit střední školu a navždy utéct z tohohle zamrzlého pekla.
Jenže Měsíční bohyně má zvrácený smysl pro humor.
V den mých osmnáctých narozenin, během noci mé první proměny, mě zasáhly tři opojné vůně. Káva a kakao. Mořská sůl a kokos. Čokoláda. Vůně mých osudových druhů. Ne jednoho. Všech tří.
Přes noc se všechno změnilo. Chlapci, kteří mě tahali za vlasy a ponižovali mě, jsou teď urostlí, divoce majetničtí Alfy, kteří by pro mou ochranu spálili celý svět. Kellan vyžaduje, abych se nastěhovala do jejich postele. Zander vyhrožuje, že zabije každého muže, který se na mě odváží byť jen podívat. Corbin se mě snaží uchlácholit sladkými řečmi a prosí o odpuštění. Už nechtějí služku; chtějí se o mě dělit, označkovat si mě a korunovat mě jako svou jedinou Lunu.
Já ale nezapomněla na roky plné slz a utrpení. Přísahala jsem, že už nikdy nedovolím těm trojčatům, aby mě rozplakala, a rozhodně jim nedovolím, aby mi zlomila srdce.
Jsem odhodlaná utéct. Jenže jak chcete uniknout třem posedlým Alfům, kteří přísahali, že vás budou pronásledovat až na konec světa?“
