Můj poslední rok jako tvá Luna

„Zbývá ti rok života, Luno. Tvůj vlk umírá na následky odmítnutí.“

Pět let byla Elara Lunou smečky Kestrel pouze formálně. Provdaná za svého osudového druha, Alfu Kaelena, snášela jeho chlad, odtažitost i tu největší potupu: že zůstala neoznačená.

Věřila, že její láska a trpělivost nakonec obměkčí jeho zmrzlé srdce. Místo toho ji to pomalu zabíjelo.

S diagnózou nevyléčitelného stavu způsobeného nedostatkem intimity a zanedbaným poutem s druhem zbývá Elaře přesně 365 dní, než její spící vlk zcela vyhasne.

Místo aby své poslední měsíce strávila žadoněním o lásku, kterou jí Kaelen nikdy nedá, se Elara rozhodne. Odejde. Podepíše rozvodové papíry, vzdá se pozice nemilované Luny a svůj poslední rok stráví tím, že bude konečně žít pro sebe.

Ale ve chvíli, kdy mu předloží své odmítnutí, se ten chladný, nedotknutelný Alfa zhroutí.

Najednou Kaelen zoufale touží si ji udržet, je ochoten rozervat svět na kusy a obětovat vše, aby zachránil družku, kterou pět let ignoroval. Chce si ji nárokovat. Chce ji označit.

Příliš málo a příliš pozdě, Alfo.

Zatímco Elara odchází vstříc své smrti, zjišťuje, že se v její umírající krvi probouzí děsivá, prastará síla. Ona jen nepřežívá – sama se vyvíjí v Alfu.

A Kaelen bude muset pokleknout a sledovat, jak vládne bez něj.