Shrnuti
„Mám tě, lásko,“ zamumlal a svou mohutnou postavou mě přitiskl k chladnému sklu u bazénu. „A teď mi řekni, jak mi to hodláš vynahradit.“
„Vynahradit ti to?“ hlesla jsem a nesnášela, jak zoufale můj hlas zní.
„Mým jménem,“ poručil si a v očích se mu zaleskl temný, syrový hlad, zatímco mi drsným palcem přejížděl po spodním rtu. „Chci, abys vyslovila mé jméno.“
Lorcan Vane byl přízrakem podsvětí. Bezohledný šéf syndikátu, nájemný vrah a jediný muž, kterému jsem se na tomto dusivém rodinném pobytu v Hamptons měla obloukem vyhnout. Místo toho mě zahnal do kouta ve stínech a probudil ve mně plamenný vzdor, který jsem tak zoufale skrývala za maskou plaché, poslušné dcerky.
Měla jsem do detailu promyšlený plán: nabourat se do impéria svého zrádného otce, vzít si zpět své ukradené dědické právo a uprchnout ze své pozlacené klece ještě před jednadvacátými narozeninami. S Lorcanem jsem ale nepočítala. Vidí skrz mou nevinnou přetvářku, a co je horší – ví, že má rodina chystá můj definitivní pád.
Jeden kradmý dotek ve tmě mění veškerá pravidla mého přežití. Je to chodící rozsudek smrti, muž s přízrakem manželky a krvavou stopou v patách. Ale jak se kolem mě jedovaté zdi mé rodiny stahují, ten nejnebezpečnější predátor v místnosti je možná tím jediným, kdo mě dokáže zachránit.
Pokud mě tedy dřív sám nepohltí.
