Půlnoční modř: Útěk před obsidiánovými trojčaty

„Už jenom jeden den, Švábe,“ posmíval se Zane a v úsměvu s dolíčky skrýval léta krutosti. „Zítra jsi volná.“

Jace mi vytrhl jediné jídlo, které jsem si pro sebe uvařila, a pomalu žvýkal, aby se vysmál mému hladovění. „Vypadáš jako odpad. Stejně nemá cenu na tebe plýtvat jídlem.“

Maddox se na mě ani nepodíval. „Vylešti ty příbory znova. Hned.“

Kousla jsem se zevnitř do tváře, až jsem ucítila krev. *Už jen jeden den. Nezlomí mě.*

Celých deset trýznivých let jsem byla „Švábem“ panství Obsidian – dlužní otrokyní, kterou rodiče v den jejích osmých narozenin opustili v mrazivé aljašské vánici. Drhla jsem jejich podlahy, hladověla v temné komoře a snášela tyranii Lockwoodových trojčat: Maddoxe, Jacea a Zanea. Byli to zlatí chlapci smečky a má osobní monstra, která mě kdysi jen tak pro smích nechala v lese umrznout.

Ale zítra je prvního prosince. Moje osmnácté narozeniny. Den, kdy bude obrovský dluh mých rodičů ze zákona plně splacen.

Můj plán byl jednoduchý: přežít svou první proměnu, přetrpět jejich pompézní večírek u příležitosti převzetí titulu Alfů a navždy zmizet. Úchvatné šaty v královské modři a nečekaná proměna od nepravděpodobných spojenců ze mě konečně smyly neviditelnou, ztýranou služku, kterou jsem bývala. Při pohledu do zrcadla jsem si uvědomila, že už nejsem oběť. Byla jsem přeživší, připravená utéct.

Jenže když hodiny odbijí půlnoc a mé kosti zapraští v mé první proměně, nezískám jen svou vlčici. Omamná vůně mého probuzení srazí nově korunovaná alfatrojčata přímo na kolena uprostřed tanečního sálu.

Kluci, kteří mě mořili hlady, vysmívali se mi a dělali mi ze života peklo, na mě najednou zírají divokýma, zoufalýma očima.

Neviditelný Šváb je jejich osudovou družkou. Všech tří.

Přes noc se jejich krutost promění v posedlou oddanost. Chtějí mě korunovat svou Lunou a strávit zbytek života tím, že mi budou vynahrazovat všechny modřiny, které mi kdy způsobili.

Ale když se dívám na ty Alfy, jak žadoní u mých nohou, záleží jen na jediné otázce:

*Dovolí ta osmiletá holčička, kterou kdysi nechali zemřít ve sněhu, aby se dotkli ženy, v niž dospěla?*