Zlomyslná hra

Deset let. Tak dlouho jsem se kvůli Brooksu Sinclairu vymazávala ze světa. Ostříhala jsem si vlasy, zahodila líčidla a nechala se jím uzamknout v jeho stínu, protože jsem věřila, že jednou budu konečně jeho ženou.

Místo toho mi na naše desáté výročí dal kopačky. Nazval mě tuctovou, nudnou a pronesl, že „nejsem materiál na vdávání“.

O sedm měsíců později mi v e-mailové schránce přistane to největší ponížení: digitální pozvánka na jeho extravagantní, měsíc trvající předsvatební plavbu. A moje usazení? Stůl číslo 18, přimáčknutý k toaletám u kuchyně, s veřejnou nálepkou: „osamělá výplň volného místa“.

Brooks chce vystavit na odiv svůj triumf se svou novou snoubenkou, která je supermodelka. Myslí si, že jsem pořád ta zlomená holka, co pláče na gauči své nejlepší kamarádky.

To se ale pletl.

Moje nejlepší kamarádka je PR génius a zrovna mi do rukou vložila dokonalou zbraň: Reida Harringtona.

Reid je hokejový bůh, úchvatný, arogantní kapitán NYC Sentinels – a přesně ten chlap, kterému Brooks po celou svou kariéru zoufale záviděl. Reid potřebuje milou, slušnou falešnou přítelkyni, aby napravil svou image potížisty a zachránil své multimilionové sponzorské smlouvy. A já potřebuji doprovod, ze kterého se Brooks udusí vlastním jazykem.

Naše dohoda je jednoduchá: předstírat, že jsme do sebe bezhlavě zamilovaní, přežít plavbu a dopřát si společnou pomstu.

Jenže když si mě Reid ve svitu blesků paparazziů přitáhne k sobě a políbí mě, jako by to myslel vážně, hranice mezi předstíraným a skutečným se začíná rozplývat.

Tohle už není jenom hra. Je to ten nejlepší upgrade.